Georgina Kincaidová si vcelku spokojeně žije svůj
nesmrtelný život po boku spisovatele Setha. Noci tráví ve vší
počestnosti po jeho boku, a když potřebuje doplnit energii, vyrazí do
města a svede nějakého muže. Jenže dosud jediná sukuba v Seattlu se
poprvé po staletích musí vyrovnat s konkurencí - do Seattlu přichází
nová sukuba, Tawny.
"Robotická blondýna k nám došla ladnou chůzí na jehlových podpatcích a znovu se pokusila potřást mi rukou."
Kromě
obrovského poprsí s sebou ale Tawny táhne ještě něco - tedy spíš
někoho. V Seattlu se totiž spolu s ní objevil také Niphon - skřet, který
kromě Tawnyiny duše kdysi koupil i tu Georgininu - a Georgina ho nemůže
vystát. Krom toho dostane za úkol Tawny zaučit a zajistit pro ni
úspěšný start do nového života. A dokud se jí to nepovede, Niphon
zůstane ve městě…
"Dlouze jsem na Tawny pohlédla a doufala jsem, že její odhodlání zničit všechny muže znamená, že se bude rychle učit. Ale když jsem tak viděla její sukni s levhartím vzorem, pochybovala jsem o tom."
A
aby toho Georgina neměla málo, začnou se jí zdát záhadné sny, po
kterých se probouzí úplně bez energie. Což se sukubám nestává zrovna
často, nebo spíš vůbec…
Třetí díl série Sukuba se již tradičně kromě události se záhadnými sny zabývá vztahem Georginy a Setha. V tomto díle ale konečně nejde jen o "jsem sukuba, on smrtelník a nemůžeme spolu spát",
jejich vztah se posouvá a něco se v něm také konečně děje. Kromě toho,
Georginu její sny dost znepokojují, tato část děje tedy není tolik v
pozadí vztahu se Sethem, jako tomu bylo u předchozího dílu. Sethova
postava a osobnost také prochází díl od dílu stále výraznější a
viditelnější proměnou. Může se sice stát, že některé Sethovy příznivce
jeho nová povaha zklame, ale na druhou stranu si jistě i pár nových
fanoušků získá.
Spousta
autorů paranormálních sérií zařazuje do svých příběhů kromě "běžných"
nadpřirozených bytostí i božstva. Ale stejně jako u všeho, repertoár
musí jednou dojít. Tak se může stát, stejně jako v tomto případě, že se v
Sukubě vyskytne bohyně Nyx, známá již čtenářům a čtenářkám
Školy noci. Na rozdíl od Školy noci, v níž vystupuje jako bohyně upírů a
dobrá patronka, v Sukubě se o ní dá říci všechno možné, jen ne to, že je dobrá.
Kniha Sny
se čte stejně dobře jako předchozí dva díly, možná dokonce i lépe. V
této knize je napětí, které člověka nutí číst dál, je tam také láska a
nějaké to zklamání - tedy přesně to, co by každá dobrá kniha měla mít.
Je napsána čtivě a prokládána humorem pro Georginu Kincaidovou již
typickým.
Tuto recenzi jsem napsala pro web fantasya.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat